Vláknina
Vlákninou se označuje část rostliny, která není rozložena v lidském tenkém střevě. Pokračuje z něj do tlustého střeva.
Ve tlustém střevě je kvašena střevními baktériemi nebo není kvašená ničím.
Vlákninou se v tlustém střevě vytváří prostředí, ve kterém se dobře daří "dobrým" střevním baktériím, ale ve kterém nerostou hnilobné "špatné" baktérie. Tímto způsobem střevo pomáhá tělu pracovat proti vzniku nádorů a proti civilizačním nemocem.
Pokud nebude vláknina v tlustém střevě zkvašená jde o vlákninu nerozpustnou.
Rozpustná vláknina je v ovoci (neloupaná jablka), zelenině, ovsu, luštěninách (fazole, čočka, hrách cizrna), lněná semínka
Nerozpustná vláknina je celozrnnná mouka a výrobky z celozrnné mouky, celozrnné obiloviny (např. neloupaná rýže), pšeničné a kukuřičné otruby
Přidáním vlákniny do potraviny se zvyšuje objem potraviny.
Pokud se použije vláknina, kterou si člověk koupí jako doplněk stravy, je nutné zvýšit příjem tekutin, ať má vláknina v čem nabobtnat.
Vláknina na sebe "nabalí" to, co potká ve střevě. Nabalí na sebe léky, vitamíny, minerály, vápník, cholesterol, toxiny (=toxické látky), cukr.
Výsledkem je, že se změní vstřebání "nabalené" látky do těla.
Buď se nevstřebá , což je dobře (u toxinů) nebo se vstřebá do těla pomaleji, což je např. u cukrů dobře.
U léků je nutné si pročíst příbalový leták léku nebo jíst vlákninu jindy než užíváme lék.
