COVID-19: Post-COVID syndrom, long-COVID, post-akutní COVID

06.10.2021 11:31

Termín "post-COVID syndrom" se objevuje v odborné literatuře. Jedná se o syndrom, který je definován jako soubor respiračních a nerespiračních příznaků (tedy příznaků, kdy jsou potíže s dechem, nebo nemají s dechem souvislost). Tyto příznaky přetrvávají po 12 a více týdnech od vzniku onemocnění COVID-19. Rozvinuly se v souvislosti onemocněním COVID-19 a nejsou vysvětlitelné jinou příčinou [Baig 2020, CDC 2020, NICE 2020].
 

V poslední době je zřejmé, že ne všichni pacienti s post-COVID syndromem, kteří mají změny na plicích, nebo u kterých došlo ke změnám ve funkci dýchacího ústrojíi, mají současně dechové potíže. Proto se někdy používá širší pojem post-COVID postižení místo pojmu post-COVID syndrom [Skala 2021]. Analogie post-COVID postižení byla již nalezena u pacientů se SARS a prasečí chřipkou [Ngai 2010, Li 2012].

 

V zahraničí se uvádí řada termínů pro obtíže, které pacienti po prodělaném onemocnění COVID-19 mají. Jedná se o:

  • long COVID (zahrnující širší časové období potíží, a to od 5. týdne dále),
  • post-akutní COVID (probíhající COVID) zahrnujíčasové rozpětí potíží v délce 412 týdnů od vzniku infekce COVID.
  • post-COVID používaný českými odborníky, může být nahrazen pojmem chronický COVID. Jedná se o potíže přetrvávající dlouhodobě (12 a více týdnů po vzniku onemocnění).

 

Post-COVID syndrom/postižení může pravděpodobně postihnout jakýkoliv orgán v těle a orgánový systém (např. plíce a dýchací ústrojí).

Hlavně však poškozuje dýchací ústrojí (horní a dolní dýchací cesty a plíce) a snižuje toleranci fyzické zátěže (tedy, člověk se zadýchá i po chůzi). Často má i své psychické (úzkost, deprese, post-traumatická stresová porucha), kožní (ztenčování, lámání a postupné vypadávání vlasů) případně neurologické (nespavost, bolest hlavy) následky a řadu dalších [Mayo Clinic 2020, RACGP 2020].

 

Ukončení akutních obtíží při právě probíhajícím onemocnění COVID u části pacientů neznamená konec obtíží [Alwan 2020].

Postižení pacientů po prodělání onemocnění COVID-19 je realitou ve všech zemích světa [Mahase 2020, Mandal 2020, Venturelli 2021, Huang 2021, Bellan 2021]. Dosud neexistují spolehlivá epidemiologická data, protože nebyl čas sledovat dostatek nemocných po prodělaném onemocnění COVID dostatečně dlouhou dobu a takové sledování sepsat a publikovat. Střízlivé odhady ukazují, že 5-10 % osob po prodělání COVID-19 bude po 12 a více týdnech od vzniku choroby vykazovat známky zbytkového orgánového postižení s/bez přítomnosti příznaků, které takovému poškození orgánů odpovídají. Tyto příznaky přitom lze zhodnotit objektivně, tedy laboratorními nebo jinými metodami a nejde pouze o pocit pacienta, že mu není dobře [Skala 2021, Klok 2020].

 

Zdravotní systémy rozvinutých zemí (OECD, EU, USA, Austrálie, Kanada) se začínají systematicky zabývat postižením pacientů po prodělání onemocnění COVID-19, jejich identifikací a klasifikací z důvodu monitorace vývoje a sledování efektu současné léčby a čeští odborníci se tomuto tématu věnují také.

Postižení post-COVID pacientů se jednoznačně týká hlavně dýchací soustavy, nicméně post COVID může postihnout řadu dalších tělesných orgánů [Eapen 2020, Lutchmansingh 2021, Nalbandian 2021]. Proto je celosvětově doporučován komplexní přístup s centrální rolí  praktického lékaře a pneumologa s nutností využívat mezioborové spolupráce. Obdobný postup je navržen i v ČR, kdy má pacient jít za svým praktickým lékařem. Ten má zajistit komplexní péči o pacienta napříč lékařskými obory.

 

Je nezbytné si uvědomit, že onemocněním COVID se týká i očkovaných, protože žádná vakcinace neznamená 100% ochranu před nákazou (obdobně známe u očkování proti chřipce: je známo, že ani očkování proti chřipce nezaručí, že dotyčný chřipkou neonemocní). Díky očkování se dá očekávat úplná nebo částečná ochrana před nákazou. Současně se mi však nedaří zjistit, jaký projev post-COVID syndromu je pozorován u očkovaných, kteří přesto COVID onemocněli.

 

Čerpáno a upraveno z https://www.pneumologie.cz,  Post-COVID syndrom – definice, diagnostika a klasifikace. Stručný poziční dokument ČPFS ČLS JEP, aktualizováno červen 2021; kurzívou je komentář autorky webu.