Anafylaktická reakce

Anafylaktická reakce patří ke stavům, které ohrožuje pacienta na životě.

Příčinou mohou být potraviny, hmyzí jedy, latex, léky, a další vlivy.

Krátce po kontaktu s alergenem (stačí minimální množství) dochází k projevům na kůži (u 90% anafylaktických reakcí), dýchacím ústrojí, trávicím systému a krevním oběhu.

Tomu všemu mohlo předcházet hučení v uších, mžitky před očima, neklid, nevolnost, nával horka, svědivost kůže (celého těla nebo jen plosek nohou a dlaní).

Posléze se objeví pocení a bledost, spustí se vodnatá rýma, kašel a sípavý dech. Na kůži se objeví zarudnutí, vyrážka a otoky. Otok může postihnout i krk (hrtan), což může vést k dušení. Objeví se cyanóza (modrofialové zbarvení kůže), snížení tlaku (= může dojít k bezvědomí), zpomalení srdeční akce. Stav se dále vyvíjí a postupuje.

 

Některé projevy anafylaktické reakce: 2)

Projev na kůži - např. svědění, pocit horka, makulopapulární vyrážka (= skvrny zároveň s pupínky)

Projevy v trávicím ústrojí - např. pocit na zvracení, bolest břicha

Projevy krevního oběhu - např. zrychlený tep, snížený tlak, tíha na hrudi

 

Jaká je frekvence některých příznaků u anafylaktické reakce? 2)

Kožní příznaky u 90% případů (kopřivka/ angioedém (= otok) 85 - 90%, horkost, zčervenání 45 - 55%)

Dýchací příznaky u 40 - 60% případů (otok, dušnost, pískot (= dýcháním "píská") 45 - 60%)

Krevního oběhu u 30 - 35% případů

Bříšní u 25 - 30% případů

 

Za jak dlouho se anafylaktická reakce projeví? 2)

V průběhu vteřin až minut (až 30 minut).

U 20% případů se objeví po první atace, jejíž příznaky odezněly, druhá ataka s příznaky 8 - 12 hodin po původní atace alergenem, může být dokonce časový odstup 24 - 78 hodin od objevení se příznaků po atace alergenem.

 

S čím se může anafylaktická reakce zaměnit? 2)

1. s vazovagální synkopou (=krátkodobá ztráta vědomí způsobená nedostatečným zásobením mozku kyslíkem; objeví se i u zdravých lidí např. při citovém vzrušení, silné emoci, pohledu na krev, přímým podrážděním nervu) - není u ní přítomná kopřivka ani dušnost.

2. Bezvědomí bez kožních příznaků u dětí nebo seniorů = může jít o vdechnutí cizího tělesa (např. jídla,..)

3. Bezvědomí bez kožních příznaků u dospělých = infarkt, arytmie, plícní embolie

  

 

Při ANAFYLAKTICKÉ reakci JE NUTNÉ NEODKLADNĚ zahájit první pomoc!!1)

V klidu, zvládnete to!!

  • IHNED užít léky z balíčku první pomoci samotným pacientem (viz. dále; tímto balíčkem je nutno vybavit pacienty, kteří anafylaktickou reakci mají v anamnéze)
  • volné dýchací cesty, prevence vdechnutí např. slin a zapadnutí jazyka (tj. ať se nezadusí!)
  • při poklesu tlaku dát postiženého do Trendelenburgovy polohy (= postižený leží na zádech a pánev má výše než hlavu)
  • zajistit životně důležité funkce (srdeční masáž a dýchání z úst do úst) 
  • volat RYCHLOU ZÁCHRANNOU POMOC (nejen přijedou, ale když jste všechno zapomněli, taky Vám poradí, co dělat!)
  • zabránit přehřátí, podchlazení, zachovat klid (klid = pacienta nestresujte!!)
  • zamezit dalšímu vstřebání alergenu (ochladit místo vpichu, nad místem průniku 2) (tj. např. nad píchnutím vosou) zaškrtit končetinu (ale NĚČÍM ŠIROKÝM, ať se škrtidlo "nezařízne" do kůže!!!)

 

Protišokový balíček:1)

Adrenalin v autoinjektor (injekce, kterou si je člověk schopen ihned sám aplikovat; při aplikaci je nutné 10 vteřin podržet stříkačku v místě vpichu, aby Adrenalin pronik do svalu 2) - např. Anapen, Epipen

perorální nebo rektální kortikosteroid (tj. perorální = pro užití ústy; rektální = pro zavedení do konečníku = "zabere" rychleji než perorální) - např. Rectodelt, Medrol, Prednison forte

inhalační beta - 2 - mimetikum (roztáhne průdušky) - např. Ventolin N, Ecosal,..  

perorální antihistaminikum (zabraňuje rozvoji anafylaktické reakce) - např. Zodac, Zyrtec, Dithiaden, Aerius, Xyzal, ..nejlépe použít kapky (= tekutou formu)

návod k použití protišokového balíčku

 

Poznámka:

Alergici na vosí a včelí jed by v létě neměli nosit barevné oděvy. Hmyz přitahuje hlavně žlutá barva, stejně jako parfémy a deodoranty (prostě si Vás spletou s kytkou)

Pacienti alergičtí na vosí jed jsou zřídka alergičtí na jed včely.

Pacienti alergičtí na bodnutí blanokřídlým hmyzem bývají alergičtí i na ušknutí zmijí obecnou.

 

ZDROJ:

1. Petrů V.: Léčba anafylaktické reakce; Jaro a léto v ordinaci a v lékárně, Solen, Olomouc 2010

2. Krčmová I., Petrů V.: Anafylaktická a anafylaktoidní reakce - její léčba: Med. Pro praxi 2009; 6 (suppl. C): 33 - 43