POZOR na dávku paracetamolu

14.01.2016 18:59

Léčivá látka paracetamol je obsažena v celé řadě léčivých přípravků (nahodilý pouze výběr léků s paracetamolem - např. Paralen, Coldrex, Ataralgin, Panadol, Doreta, Humex - celý seznam na www.olecich.cz)

Paracetamol je v léku přítomný buď samostatně nebo je kombinován s jinými léčivými látkami.

Paracetamol se může použít při teplotách, při bolestech (např. člověk může paracetamol užívat, když je nachlazený, má virózu, atd.)

Pokud užíváte lék proti teplotě a/nebo proti bolesti, vždy si pečlivě pročtěte složení léku!

Pokud užíváte více léků proti bolesti anebo teplotě, nezapoměňte se podívat na přítomnost všech léčivých látek a množství, ve kterém jsou v léku zastoupeny!

 

Pro léčivou látku paracetamol se uvádí dávkování:

Dospělí a starší 15 let se podává 500mg až 1000mg podle potřeby do maximální (= nejvyšší možné) denní dávky 4000mg, zároveň nejvyšší dávka, která lze vzít jednotlivě je 1000mg (tedy maximálně po šesti hodinách 1000mg = 4000mg za den), ALE POZOR:

  • při dlouhodobé terapii (nad 10 dnů) nemá maximální celková denní dávka za jeden den překročit 2500mg paracetamolu (tj. maximálně během dne po šesti hodinách 400mg paracetamolu)
  • při poškození jater je nezbytné (= nutné) radikálně snížit množství paracetamolu, které se užívá (játra paracetamol odbourávají a pokud jsou poškozená, potom paracetamol nemá co odpourávat a předávkování hrozí při nižších dávkách!!)
  • Někteří autoři považují chronický alkoholismus za faktor, který zvyšuje toxicitu paracetamolu až o 50 - 70 % (= snížení počtu tablet o polovinu až třičtvrtiny, podle stupně poškození jater)

Pokud si kupujete léky, tak se, o dávkování léku a o dávkování léků, pokud berete více druhů léků, poraďte se svým lékárníkem!!

 

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) každoročně řeší 10 až 15 pacientů s akutním selháním jater, z nichž polovinu tvoří otravy paracetamolem.

V roce 2014 to byl jeden pacient (34 let), kterého začala v polovině července trápit slabost a horečka a nakonec skončil s transplantací jater.

Proč? Jak je to možné??

Pacient si chtěl od nemoci ulevit léky. Bohužel si nevšiml, že tabletky, které užil, obsahovaly stejnou účinnou látku – paracetamol.

Když začal zvracet krev, dostal se do jihlavské nemocnice, kde byl o den později uveden do umělého spánku. Následný transport do pražského IKEM málem nepřežil a lékaři věděli, že bez transplantace před sebou má poslední hodiny života.

„V IKEM mi řekli, že mu zbývá několik hodin, a když nedostane nová játra, umře. V pátek jsem se dozvěděla, že ještě v noci půjde na sál, kde mu lékaři dají alespoň nevhodný štěp, aby ho zkusili zachránit,“ popisuje manželka pacienta.

Lékaři nejdříve zvažovali, zda mají pacienta vůbec zařadit na čekací listinu na transplantaci. S těžkým selháním jater a v té chvíli už i ledvin totiž vůbec nebylo jisté, zda je vůbec transplantace schopen. Nakonec ho však na listinu s nejvyšší urgencí umístili a záhy se objevila nabídka – jenže zcela nevyhovující. „Játra byla velmi malá, vážila jen 560 gramů, přičemž je známo, že když má pacient jen procento své tělesné hmotnosti v objemu jater, velice často zemře na jaterní selhání. V tomto případě šlo pouze o půl procenta. Druhá věc byla úplně nevhodná krevní skupina. Stál jsem tedy před možností netransplantovat, přičemž žádná jiná nabídka nebyla a další čekání by bylo bez naděje na přežití pacienta, anebo udělat výkon velmi neobvyklý, ale v tom případě to bylo třeba vyřešit celou řadu problémů,“ přibližuje Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM, který výkon prováděl.

Otazník se vznášel například nad tím, zda nechat pacientova vlastní játra, aby zkusila zregenerovat, a případně nad tím, kam transplantát umístit a jak zařídit cévní zásobení. Celkem tak musel doktor Froněk vyřešit pět komplikací, z nichž každá byla významným rizikovým faktorem – a v této kombinaci je dosud na světě nikdo neřešil. Nakonec se Jiří Froněk rozhodl pro takzvanou auxiliární (tedy podpůrnou, aby se zregenerovala funkce původního orgánu) heterotopickou (mimo původní místo orgánu) transplantaci. Jen první z řady čtyř zákroků přitom trval zhruba deset hodin.

„Z vlastních jater jsme odebrali vzorek, abychom věděli, nakolik jsou poškozena, a odstranili jsme žlučník, aby nedošlo k zánětu. Nová játra jsme transplantovali do pravé dolní poloviny břicha, kam vůbec nepatří, a napojili je na dolní dutou žílu pod ledvinami. Vrátnicovou žílu jsme později našili na žílu, která odvádí veškerou krev z orgánů dutiny břišní předtím, než vstupuje do jater, a ještě jsme museli na tři dny přerušit vtok do jater, abychom favorizovali nová játra. Žluč jsme vyvedli mimo dutinu břišní, abychom byli schopni hodnotit funkci transplantátu. To byl jediný parametr, protože valná většina laboratorních výsledků byla zkreslená dvěma orgány. Nebyli jsme tedy schopni říct, za kterou část výsledků jsou zodpovědná která játra. Dutinu břišní jsme nechali otevřenou jen s provizorním krytím, protože všechny orgány byly otravou tak oteklé, že ji ani hypoteticky nebylo možné zavřít a navíc tam byla játra navíc,“ popisuje první zákrok přednosta Froněk.

Druhá transplantace se zdařila

Do druhé fáze operace se tým pustil o 72 hodin později. Úkolem bylo zkontrolovat vitalitu transplantovaných jater, cévní spojení a to, zda se objevil náznak regenerace. „Znovu jsme upravili cévní spojení – abychom podpořili regeneraci, museli jsme pustit část vrátnicové krve do vlastních jater. Na žluč, která se předtím odváděla do sáčku, jsme vytvořili speciální exkluzi na tenkém střevě, kam jsme žlučovod vypustili,“ vysvětluje Jiří Froněk.

V následujících dnech se začal stav pacienta, který byl stále v umělém spánku, zlepšovat. Všechno šlo dobře až do desátého dne od zákroku, kdy se vývoj zastavil. Lékaři přitom nevěděli, co je příčinou – zda vlastní játra neregenerují, nebo že nekompatibilní játra začínají selhávat.

„Jelikož jsme měli pochybnosti o regeneraci vlastních jater, zařadili jsme pacienta opět na čekací listinu. Ve chvíli, kdy se v nabídce našel dárce stejné krevní skupiny a dostatečně velkých jater, jsme malý transplantát odstranili, abychom mohli posoudit míru regenerace vlastních jater. Čekali jsme 15 hodin a zjistili jsme, že vlastní játra regenerovala minimálně a rozhodně ne tak, aby byla naděje, že s nimi bude žít dál. Následovala tedy další operace, což byla definitivní transplantace s odstraněním vlastních jater, která byla nahrazena novým transplantátem,“ dodává doktor Froněk.

Po třech týdnech byl pacient probuzen z umělého spánku a nastoupil na rehabilitaci.

 

Cena transplantace jater se přitom pohybuje kolem 1,684 milionu, přičemž provedená auxiliární heterotopická transplantace přišla na dvojnásobek, uvádí Aleš Herman, ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny.

 

Převzato:

http://www.zdravotnickydenik.cz/2015/08/unikatni-transplantace-jater-v-ikem-zachranila-pacienta-po-otrave-paracetamolem/

Dávkování čerpáno z www.olecich.cz

ZDN,  12.9.2002