12. Jaké léky se dávají u cukrovky II. typu?

03.07.2012 23:11

 

Cíle léčby nemocného s cukrovkou jsou stanoveny individuálně se zřetelem ke stavu pacienta a jeho dalším nemocem!!

Vždy se berou do úvahy kontraindikace jednotlivých léčiv.(= uvedeno v příbalovém letáku = kdy se ten který lék nesmí podávat)

 

Ihned při stanovení diagnózy cukrovky II. typu se dává metformin (= léčivá látka proti zvýšenému cukru užívaná ústy). Jiná léčivá látka než metformin se volí při jeho nesnášenlivosti nebo pokud nevede k požadované kompenzaci při maximálně tolerované dávce metforminu.

Pokud jedna léčivá látka nezabere (= není dosaženo laboratorních hodnot), volí se buď kombinace dvou léčivých látek, popř. se přidává inzulín. Většinou se inzulín přidává, když kombinace dvou léčivých látek (někdy tří léčivých látek) nezabere nebo když je tato léčba kontraindikována (= uvedeno v příbalových letácích, kdy lék pacient nesmí užívat, tj. kdy je lék kontraindikován).

Léčba se reviduje, pokud je hodnota vykovaného hemoglobinu kolem 5,3% - mohou se zvyšovat dávky nebo se upravuje kombinace.

 

Inzulín - s jeho terapií se začíná s co nejnižší dávkou inzulinu. Není třeba se aplikace bát!! Inzulín si aplikují i desetileté děti! V dnešní době jsou již moderní způsoby aplikace jednorázovými pery (vypadají jako prupiska, s tenounkou jehlou. Dávku si pero "samo nachystá", třeba pouze Vašim otočením pera)

Postupuje od jednodušších inzulinových schémat, kdy se  začíná malou dávkou střednědobě působícího inzulinu aplikovaným na noc nebo dlouhodobě působícím analogem (zejména při vysoké glykémii na lačno) v kombinaci s metforminem. Pokud se takovým léčebným režimem nezajistí kompenzace, potom se volí:

  • kombinace s krátkodobě působícími inzuliny (včetně analog) podané před hlavními jídly a to především v případech, kdy je vysoka postprandiální glykémie (= vysoká hladina cukru po jídle)
  • premixované inzuliny (včetně analog)

 

Při nadále nedostatečné kompenzaci se volí intenzifikovaná inzulinoterapie, u cukrovky 2. typu s ponecháním metforminu v maximálně tolerované dávce. Intenzifikovaná léčba inzulinem, včetně inzulinových analog, by měla vést k co nejlepší kompenzaci diabetu při minimalizaci celkové dávky inzulinu.

Intenzifikovaný inzulinový režim (IIT) je režim, který (až na léčbu inzulinovou pumpou) nejvíce napodobuje fyziologickou sekreci inzulinu. Je to systém aplikace bolusových dávek inzulinu k jídlu a bazálního inzulinu. Další variantou je užití inzulinových analog v režimu IIT

 

Není-li dosaženo požadované kompenzace lidským inzulinem, je vhodné využít vlastnosti inzulinových analog, které mají obecně nižší intraindividuální variabilitu a lepší předvídatelnost metabolického účinku. Převedení z humánního insulinu na analoga nevede jednoznačně ke zlepšení hodnot glykovaného hemoglobinu, ale dosahuje stejné úrovně kompenzace při nižším riziku výskytu hypoglykémií.

 

Zahájení léčby inzulínem může být ihned po odhalení cukrovky II. typu (někdy může jít o léčbu přechodnou). Při vyšších glykémiích (většinou nad 15 mmol/l) prokázaných při stanovení diagnózy cukrovky II. typu, může byt inzulin použit dočasně ke zlepšení kompenzace již na začátku terapie s následným převedením na léčbu ústy užívanými léčivými látkami (např. metformin).

 

 

Čerpáno z:

Standardy péče o diabetes mellitus 2. typu – aktualizace 2012. [databáze online] Česká diabetologická společnost. [cit. 2012–03-20]. Dostupné z URL < http://http://www.diab.cz/

Bartášková D. Moderní způsoby inzulinoterapie pacientů s diabetem 2. typu. Interní Med. 2009; 11(5): 224–227

Pelikánová T. Strategie podávání inzulinu u nemocných s diabetem 2. typu. Remedia 2010; 20(2): 100–107.

Konsensus k léčbě inzulínovými analogy. [databáze online] Adamíková A, Anděl M, Kvapil M. et al. Česká diabetologická společnost. [cit. 2012–03-20]. Dostupné z URL < http://http://www.diab.cz/

Rybka J. Měnící se paradigma inzulinoterapie u diabetu 2. typu. Interni Med. 2011; 13(4): 154–158