Klíšťata

Ke svému životu potřebují dostatečné vlhko a relativní teplo.

Nejvíce jsou aktivní od dubna do června. Studená zima a teplé suché léto jim nesvědčí. Nacházejí se prakticky všude, nejčastěji ve vysoké trávě, listnatých a smíšených lesích. Jejich výskyt se snižuje s nadmořskou výškou.

Na svém hostiteli klíště vyhledává k přisátí teplá místa s měkkou kůží; nejčastěji břicho, krk, hohy, ruce a hlavu.

Mezi nejčastější klíšťaty přenášené choroby patří klíšťová meningoencefalitida (zánět mozku a obalů mozku), lymeská borrelióza, nově i ehrlichióza, vzácně turalemie.

K dispozici je očkování POUZE proti klíšťové meningoencefalitidě (FSME, Encepur). Očkuje se obvykle třemi dávkami vakcíny (pokud se nejedná o zkrácené schéma). Po podání poslední dávky se vytvoří imunita na 3 -5 let, potom je třeba přeočkovat jednou dávkou vakcíny.

V jiných částech světa se vyskytují podobné virové infekce, proti kterým naše běžné očkování nechrání. Obvykle se označují zeměpisným přívlastkem, např. japonská encefalitida, západonilská encefalitida, apod.

 

 

 

V přírodě je 5- 25 (někde 30)% klíšťat nakažených boreliózou, přitom riziko, že nás nakazí, přestože se na nás klíště přisálo je 2%. Stav klíšťat zveřejňuje na svých webových stránkách Státní zdravotní ústav (www.szu.cz). 

 

JAK SE CHRÁNIT PŘED NAPADENÍ KLÍŠŤATY?

DOPORUČENÉ POSTUPY

1) Jak se předem připravit a chovat během návštěvy míst s předpokládaným výskytem klíšťat Ixodes ricinus

  • Zvolit oblek (zejména kalhoty) z hladké, světlé látky; nevhodné je tmavé oblečení z látky s vlasem.
  • Použít repelentní přípravek, který je vhodné aplikovat na oblečení, zejména na spodní část nohou, od kolen níže. Pokud je u přípravku uvedeno dávkování a doba účinku na komáry, je třeba počítat s tím, že pro klíšťata bude účinnost přibližně poloviční.
  • V terénu ohroženém výskytem klíšťat nesedat (nelehat) na zem, ani při použití pokrývky jako podložky.
  • Pohybovat se po cestách a nevstupovat volně do trávy, bylinné vegetace a křoví.
  • Při chůzi občas prohlédnout spodní část nohou (nohavice, punčochy) a sejmout eventuálně zachycená klíšťata (proto je výhodná světlá barva oblečení).
  • Na klíšťaty ohrožená místa nebrat s sebou psy, v případě nutnost jen na vodítku.

 

2) Jak postupovat  po návratu z návštěvy míst s předpokládaným výskytem klíšťat Ixodes ricinus 

Čím dříve klíště odtraníme, tím lépe! Uvádí se, že klíště musí být přisáto minimálně 4 hodiny, aby člověka nakazilo. Pokud je přisáto 10 hodin, je pravděpodobnost nákazy vysoká (ale, přirozeně, klíště musí být samo nakaženo (viz. úvod článku)

  • Večer prohlédnout pečlivě celé tělo, zda nedošlo k přichycení klíštěte. Místa nejčastějšího přisátí klíšťat: podkolenní jamka, třísla, podpaží, za ušima, u dětí na hlavě (mezi vlasy). Klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv, včetně intimních míst. Prohlídka proto musí být pečlivá; doporučuje se použití zrcátka na místech přímo nedosažitelných zrakem.

Je třeba mít na paměti, že člověka mohou napadnout (a infikovat) i nedospělá klíšťata, přičemž nenasátá larva je v průměru jen 0,8 mm a nymfa 1,2 mm velká. Zjištěná klíšťata je nutno ihned odstranit (viz. dále)

Sprchování ani omytí žínkou nestačí!

  • Obdobnou prohlídku je třeba provést i následující ráno, protože klíště se může pohybovat delší dobu (několik hodin) po těle napadeného, než se přichytí.

Obě tyto prohlídky jsou nutné pro včasné zjištění přichyceného klíštěte, dříve než se plně rozvine proces sání krve. Ve slinách klíštěte, které injikuje při sání krve napadenému, jsou mj. obsaženy látky brzdící zánětlivou reakci, takže svědění vyvolané přisátím a upozorňujícím tak na klíště, se dostavuje až po řadě hodin.

  • Neodkladné odstranění přichyceného klíštěte je bezvýhradně nutné, protože s postupující dobou sání se zvyšuje u klíštěte sekrece slin, přičemž dochází k replikaci viru obsaženého ve slinných žlázách a zvyšuje se dávka injikovaného patogenu. (Totéž platí i pro borrelie působící lymeskou nemoc.)  Tak může být ovlivněn celý další infekční proces a klinické projevy.

Ve slinách Ixodes ricinus je obsažena i složka, která vytvoří kolem  jeho sacího ústrojí (hypostomu) pohrouženého do pokožky napadeného obal z tzv. cementu. V této fázi je uvolnění klíštěte obtížnější, než v prvních hodinách po přichycení, kdy je zakotveno v rance pouze mechanicky zoubky na hypostomu.

 

3) Jak odstranit přichycené klíště

  • Místo přisátí desinfikovat jodovým (Betadine, Jodisol) či jiným desinfekčním prostředkem.
  • Pomocí navlhčené textilie (nejlépe žínka, třecí ručník) lehce pohybovat (viklat) se strany na stranu klíštětem, které se po 2-3 minutách uvolní. V případě potřeby lze klíště  opatrně podebrat a vyjmout měkkou pinzetou. (Osvědčují se i komerčně vyráběné umělohmotné karty se zářezy - podle velikosti - na larvy , nymfy a dospělá klíšťata.)

Klíšťaty netočit - hypostom není vrut! Při pokusu o otáčení dojde vždy k odtržení přední části klíštěte, která zůstane v kůži napadeného a způsobí dlouho přetrvávající zatvrdlinu, případně lehký zánět.

  • Místo po odstraněném klíštěti znovu desinfikovat nejlépe jodovým (Jodisol, Betadine) či jiným desinfekčním prostředkem.
  • Pokud některá část klíštěte zůstane přichycená (= např. utrhne se hlavička klíštěte a zůstane v ráně), musíte ji co nejdříve odstranit. Pokud se Vám to nedaří, navštivte lékaře. Všechny části klíštěte musí jít rozhodně co nejrychleji pryč!

 

4) Jak zlikvidovat odstraněné klíště

  • S každým klíštětem je třeba zacházet jako s potenciálně infekčním materiálem, a proto  je nutno, aby při jeho likvidaci nedošlo k potřísnění rukou, případně předmětů v okolí.
  • Klíště zásadně nemačkat, ani se nesnažit jinak ho mechanicky rozdrtit.
  • Klíště zabalit do kousku papíru (nejlépe novinového) a na nehořlavém podkladu zapálit. Tento jednoduchý a účinný způsob je kdykoliv proveditelný.
  • Zásadu o potenciální infekčnosti klíšťat je třeba respektovat i při odstraňování klíšťat z domácích zvířat (psů, koček); při této práci je žádoucí používat gumové rukavice.

 

5) Jak si dále počínat po odstranění klíštěte

 

  • Klíště, které se přichytilo a začalo sát, vyvolá vždy nevelké (do 5cm) zarudnutí pokožky v místě přichycení, které může přetrvávat 2-3 dni, ale nezvětšuje se; nejde o borreliový erythem. Nicméně je dobré tuto skvrnu 2 x denně celou potírat desinfekčním roztokem (nejlépe, pokud nejste alergičtí na jód jódovým desinfekčním roztokem, např. Betadine, Jodisol.
  • V době 3 týdnů od přisátí klíštěte při zjištění zvětšující se zarudlé skvrny na kůži (která většinou v centru zbledne) (jde o tzv. kožní projev), zvýšené teplotě, únavě či chřipkových příznacích je třeba navštívit neprodleně  lékaře a informovat ho o napadení klíštětem a kožních a chřipkových projevech.

     Lékař Vám s vysokou pravděpodobností předepíše antibiotikum. U člověků do 15 let: antibiotikum ze skupiny cefalosporinů, betalaktámové penicilínové antibiotikum nebo azitromycin. U člověků nad 15 let doxycyklin (pozor, antibiotikum může vyvolat fotodermatitidu, proto se raději předepisuje na podzim a v zimě, kdy slunce nesvítí), antibiotikum ze skupiny cefalosporinů nebo azitromycin

    Jestli si nejste jisti zvětšováním skvrny, obkreslete její okraj přímo na pokožce prupiskou.

  • Po dobu 3 týdnů se vystříhat pokud možno zvýšené tělesné námahy, stresu a nevystavovat se silnému slunečnímu záření.

Na svém hostiteli klíště vyhledává k přisátí teplá místa s měkkou kůží; nejčastěji břicho, krk, hohy, ruce a hlavu.

Mezi nejčastější klíšťaty přenášené choroby patří klíšťová meningoencefalitida (zánět mozku a obalů mozku), lymeská borrelióza, nově i ehrlichióza, vzácně turalemie.

K dispozici je očkování POUZE proti klíšťové meningoencefalitidě (FSME, Encepur). Očkuje se obvykle třemi dávkami vakcíny (pokud se nejedná o zkrácené schéma). Po podání poslední dávky se vytvoří imunita na 3 -5 let, potom je třeba přeočkovat jednou dávkou vakcíny.

 

6) Poznámky

  • Bránit se proti nákaze klíšťaty můžeme pouze posílováním své imunity, vhodným oblečením (viz. výše), vhodným repelentem, odstranit klíště co nejdříve
  • Inkubační doba je u nákazy boréliemi 5 (7) - 30 dnů, u encephalitidy do 3 týdnů (projev nákazy má dvě fáze průběhu. Nejdříve se objeví chřipkové příznaky. Ty odezní a je úleva. Následuje úder encefalitidy)
  • Po prodělané infekci boréliemi získáme, bohužel, pouze částečnou imunitu a můžeme klidně dostat borélie znovu (v ČR je např. pět druhů borélií).
  • Při opakované infekci boreliózou jde většinou o opětovnou infekci nakaženým klíštětem. Chronickou boreliózu má jen malá část pacientů (většinou těch, kteří mají oslabenou imunitu)
  • Pokud má těhotná podezření na infekci boréliemi, okamžitě kontaktuje svého gynekologa!
  • Infekci boréliemi můžeme dostat, i když si nejsme vědomi přisátí klíštěte: 1. klíště mohlo samo odpadnout, 2. mohly se přisát zárodečné formy klíštěte (larvy, nymfy), které pouhým okem neuvidíme, po přisátí se nezvětšují a samy se pustí; mohou být přisáty několik dnů 

 

 

ZDROJ:

Převzato z www.szu.cz, RNDr. Milan Daniel, DrSc., SZÚ, IPVZ;  4. 6. 2007,

Bod 6) Poznámky a text psaný kurzívou jsou dodatečné informace autorky webových stránek